pondělí 2. prosince 2013

Skupinka v parku

Rád bych podotkl, že člověk na tomto světě určitě není proto, aby se zamlouval kolemjdoucím, aby se choval "v normě" a nevybočoval z řady, ale určitě jde o jiný důvod naší existence. Nikdo vlastně nemáme důvod, proč bychom se měli řídit nějakými nepsanými pravidly. Všichni jsme se narodili svobodní...úplně svobodní. V mládí nás omotávali provazem rodiče v dobré víře, že nás správně vychovávají a připravují na život. Někoho víc, někoho míň. Dnes si to mnozí děláme sami tím, že s ledasčím mlčky souhlasíme, přitom k tomu nemáme vlastně žádný pořádný důvod. Samozřejmě, našlo by se jich mnoho, ale zřejmě nenajdeme žádný takový, který by opravdu stál za potlačení sebe sama. Pro dokreslení můžu použít příklad z vlastního života.

Máme poslední zvonění - akci, která se již nikdy v životě nebude opakovat. Třída se rozdělila na menší skupinky po zhruba osmi lidech a v jedné z nich samozřejmě můžete najít i mne. Couráme se po městě a prosíme o nějaký ten peníz pro maturanty, jak se to na poslední zvonění dělává. Je nádherný jarní den a my zrovna procházíme parkem k dalšímu nadějnému místu, jednomu z posledních. Courám se pár metrů za ostatními, protože jsem si něco upravoval na svém kostýmu a ještě jsem je nestihl dohnat, když v tu chvíli míjíme skupinku čtyř lidí, kteří sedí různě u cestičky a hrají. Hrají známé i neznámé písničky jen tak pro kolemjdoucí. Všichni jsou šťastní, na tváři úsměv od ucha k uchu. Velmi mě to táhne zpět mezi ně. Ohlížím se za zvukem ještě pěkně dlouhou dobu. Dokázal bych tam s nimi sedět snad několik hodin. Jenže - je přece poslední zvonění. Nedovoluji si odtrhnout se od ostatních a jít za srdcem. Dnes toho hodně lituji.

Někdy je lepší zapomenout mnohá nepsaná pravidla. Ostatně co se nám může stát, pokud je nedodržíme? Často můžeme být odměněni maximálně nechápavými a rozzlobenými pohledy dalších lidí, kteří se méně či více snaží ovlivňovat ostatní místo toho, aby zapracovali na sobě. Čili - není se čeho bát.
Fáďos

1 komentář:

  1. Však ten okamžik nastal právě proto, abys příště věděl, že kde je tvé srdce, je i tvé místo, ale to ty víš, viď :) Je požehnání, že sis toho všiml na takové zdánlivě "nedůležité" události, taky by ti to vesmír mohl ukázat mnohem závažněji...

    OdpovědětVymazat